Svatební stodola | Zakřany
2019
Team:
Pavel Hodek, David Menšík, Ondřej Žvak
Autoři:
David Menšík, Petr Skrušný
Vizualizace:
Ondřej Žvak
Grafika:
Pavel Hodek
Investor:
Soukromá osoba
Typologie:
Stodola, Polyfunkční sál, Hotel

Zadáním tohoto projektu bylo navrhnout novostavbu svatební stodoly a ubytování pro hosty na pozemku, nacházejícím se na okraji obce Zakřany, v sousedství s lesy a místní pilou. Motivem provázejícím celý návrh je snaha o citlivý přístup k rovnováze mezi tradičním stavením jako je stodola a novostavbou s jasně daným účelem. Tuto myšlenku se povedlo naplnit díky zjednodušení a propsaní klasických motivů a tradiční materiality do moderní budovy, která tak má i s výrazem novostavby navodit atmosféru, vytvářející ideální zázemí pro obřad a oslavu manželství.

Inspirace vzešla z tradiční sestavy statku s hospodářským dvorem. Objekt je tak rozdělen na dvě hlavní hmoty, mezi kterými tak vzniká příjemný polo-veřejný prostor pro svatebčany. Hmoty jsou propojeny pouze symbolicky stěnou s vraty, která dotváří atmosféru tradičního dvoru. Tato sestava objektů je situována tak, aby odclonila jakýkoliv vizuální a akustický smog nedaleké pily. Stejně tak hmoty reagují na prudké terénní podmínky pozemku a světové strany v ideální pozici. Dvoupodlažní objemy pak již od prvního podlaží ukončují jednoduché sedlové střechy.

Dispozice objektů vychází, pro naši tvorbu již tradičně, z modulárního systému, kterým je provázáno celé seskupení budov. Do prvního nadzemního podlaží hlavního objektu přivádí z přilehlého parkoviště dva vstupy. První z nich vede do převýšené hlavní vstupní haly s mohutným dřevěným schodištěm. To přivádí hosty jak do druhého nadzemního podlaží, tak do podzemního podlaží s velkým vinným sklepem a technickým zázemím stodoly. Dále se ve vstupní hale nachází šatna, vstup pro zásobování, servisní část budovy, sklad a dětský koutek. Vstupní hala také navazuje napříč dvorem jak osově, tak vizuálně na vstup a komunikační jádro druhého ubytovacího objektu. Druhý vstup přivádí hosty přímo do velkého svatebního sálu, který se otevírá přes dvě podlaží až k masivnímu krovu z lepených vazníků. V průčelí sálu se nachází zóna tanečního parketu, který může být díky unikátnímu systému transformován na pódium nebo obřadní plošinu. Nad tímto prostorem se nachází velké okrouhlé okno, které není pouze reminiscencí kostelní rozety, ale také tradičního osvětlovacího otvoru podkrovních prostor pro seno. Tento prvek tak i přes svůj původ nenese viditelnou spojitost s křesťanskými motivy, což byla žádoucí vlastnost prostoru, který má sloužit široké veřejnosti. Okno je také situováno v úrovni galerie ve druhém podlaží. Krov se svou konstrukcí přizpůsobuje a okno tak zastřešení sálu osvětluje v plném rozsahu.

Pod galerií se v lehkém zapuštění nachází bar a přístup do zóny servisu. Na druhé straně baru se nachází vstup do spojovací chodby vstupní haly a sálu, po jejíž délce se nachází hygienické zázemí budovy. Za tímto zázemím se nachází zóna servisu a kuchyně, potažmo sklad občerstvení. Ubytovací křídlo navazuje charakterově i modulově na objekt svatební stodoly. Malé nádvoří, které má být centrem dění v letních dnech, je v budově odhlučněno pomocí akustické bariéry lineární chodby. Ta v prvním podlaží přivádí k nejlepším a nejvybavenějším pokojům pro novomanžele a nejbližší příbuzné. Ve druhém podlaží se pak prostřednictvím schodiště, osově navazujícího na schodiště stodoly, dostáváme na chodbu druhého nadzemního podlaží. Zde se do otevřeného krovu otevírají velké pokoje pro početnější skupiny hostí. Snaha o hygienické zázemí na vysoké úrovni byla pak naplněna v každém jednom z pokojů. Dominantními hmotovými prvky, odlišujícími objekt od svatební stodoly, jsou terasové boxy u každého z pokojů v prvním podlaží. Ty koncentrují pozornost na malebný výhled do krajiny, tvoří přirozené stínění a vytváří nutné soukromí pro novomanžele a hosty.

Materialita byla důležitým motivem provázejícím celou myšlenku návrhu. Nemohli jsme vytvořit primitivní repliku statku, který získal svou patinu díky letům užívání pro jiný účel. Chtěli jsme ale na přání investora vzbudit dojem příjemného prostředí tradiční stodoly. To se nám povedlo díky použití pro tuto typologii klasických materiálů, které jsme aplikovali v moderní formě. Sokl budovy chrání obezdívka z lokálně těženého kamene. Korpus budovy je omítnut pískovou omítkou. Střecha je tvořena dřevěným pohledovým krovem z lepených vazníků, který chrání tradiční dřevěná šindelová střecha. Ta na místech plynule navazuje na vikýře a tvoří reminiscenci volských ok. Překlad znázorňují tektonické pohledové překlady z ocelových I-profilů. K této barevné škále jsou sladěna všechna hliníková okna a zámečnické prvky v bronzovém odstínu. Otvory propojující interiér stodoly s dvorem jsou chráněny dřevěnými posuvnými vraty s masivním kováním a litinovým mechanismem. Dřevo se neobjevuje pouze na střeše, krovu či vratech, ale také v interiéru. Významným dřevěným prvkem je pak hlavní monumentální schodiště skládané z dřevěných trámů. V myšlence rustikálního interiéru je ve stodole většina podlaha provedena z čedičových dlaždic či betonové stěrky.