Zakořeněni v historii… Jako občané často zapomínáme na význam naší vlasti. Národní hrdost často vnímána jako nedobrý rys člověka, potlačovaný opakovaným zneužíváním této ctnosti. Radost z odkazu předků, potřísněna často utlačovanou minulostí. Ale kořeny našeho národa sahají hluboko. Hlouběji než sahá křivda či nešťastná minulost. Hlouběji než často vnímáme. Z těchto hlubin, pokud je přijmeme, je nám všem a to nejen architektům, umělcům nebo spisovatelům, dovoleno čerpat. Tak jako lesy proměňují nejhlubší prameny v nejzazší listy, tak i my postavme budoucnost našeho národa i na těch nejdávnějších zkušenostech. Z problémů dneška vytvořme přednosti zítřka. Pro naši budoucnost, pro nás.
Naše historie je v návrhu zhmotněna v podobě lustru symbolizujícího zakořenění prorůstajícího objem převýšeného auditoria. Nad ním opticky levituje plošina ztvárňující okamžik přítomnosti ze které vyrůstá budoucnost. Ta je tvořena z výsadby borovice lesní (Pinus Sylvestris), zrcadlící českou krajinu i realitu transformace dřeviny, která poskytla materiál pro celý pavilon. Předobrazem racionálního kombinovaného dřevo-ocelového skeletu z lepených panelů, se stala gotická vertikální sakrální architektura. Z analýz vyplynulo, že zahraniční obraz vnímání našeho národa z hlediska architektury je s ní silně spjatý. Proto byla vybrána jako reprezentant historického kontextu v detailu fasády.
Expoziční okruh a jeho téma vychází právě ze zmiňované možnosti čerpání z historických úspěchů našeho národa. Ve spojitosti s architekturou byl vždy významný český design, který je ústředním motivem expozice v mnoha podobách a obdobích našich dějin. Od užitného umění Velkomoravské říše po moderní skláře – takový je možný rozsah této výstavy, jejíž součástí bude i samotné zakořenění. Jeho ztvárnění v prostoru převýšeného auditoria může být předmětem další soutěže, nabízející možnost reprezentace českých umělců či firem v zahraničí.
Hodnocení komise:
Elegantní jednoduchý pavilón se odvolává na dlouhou historii a tradici naší země, kterou zpodobňuje i vertikalitou fasády, která má svůj původ v podobě gotických chrámů. Jako ústřední motiv si bere zakořenění, vztah ke krajině i přírodě, který je reprezentován sázením rostlin, které si mohou návštěvníci odnést a také centrálním uměleckým dílem v podobě obřího ‚kořenového‘ lustru nad hlavním auditoriem. Z dálky pak návštěvníky na tento pavilón upozorňují vysazené stromy na střešním vyvýšeném světlíku. Sympatické jsou i úpravy bezprostředního okolí pavilónu. Přes řadu zmíněných kvalit se porota nedokázala identifikovat s designovým a prostorovým ztvárněním ústředního tématu.
