Cílem tohoto krásného zadání pro nás nebylo vytvořit současnou architekturu z torza této ikonické moderny, ale citlivě obnovit, hmotově dotvořit, dobově přizpůsobit a funkčně vylepšit již tak hodnotné stávající dílo.
Z této myšlenky vychází všechny principy a prvky našeho návrhu. Urbanistické řešení vyrůstá z jednoduchého modulárního řazení původního objektu. Tuto síť pak proplétají cesty, které společně s terénem nabízejí množství funkčních ploch podporujících provoz kina, zázemí zaměstnanců, ale i volnočasové aktivity obyvatelstva.
Samotná architektura vychází hmotově z původního objemu, který doplňuje jak ve věnci kolem sálu, tak v koruně s doplněnou vzduchotechnikou. Uvolňuje tím místo pro jednoduchou jednopodlažní dispozici. Ta v rámci procesního řešení koncentruje dva velké sály do společného foyer s šatnou a hygienou, zatímco kavárna se nově otevírá veřejnosti do vzniklé piazzetty. Salonek se otáčí společně se zázemím herců do ulice B. Němcové a pro zaměstnance vzniká na severní straně zcela nové křídlo. To využívá původně neutěšenou asfaltovou plochu jako soukromý park pro jejich kanceláře a pro nový společenský sál.
Materialita navazuje na dobovou architekturu v novém duchu. Zachován je mramor, ořechová dýha, omítka a beton. Nově jsou však doplněny o zámečnické detaily v mosazném odstínu champagne.
