Velmi zajímavým zadáním se pro nás stala dnes již netradiční typologie nájemního domu v centru Prostějova. Majitel pozemku, který zakoupil i sousední historický nárožní kancelářský objekt, nám zadal zakázku dotvoření uliční fronty v historicky stylizované podobě, která by propojila celou oblast. Jeho přáním bylo vybudovat lehce udržitelný a odolný nájemní dům z jehož nájmu by zajistil své potomky a vybudoval svůj odkaz v Prostějově. My jsme se úlohy s velkou radostí zhostili a zpracovali tuto studii, ve které byla možnost se soustředit na historizující prvky, materialitu a fasádní detaily. Stejně tak to byla příležitost zabývat se modularitou bytových hygienických jader a nadčasovou údržbou nájemních bytů.
Objekt hmotově dorovnává výšku sousedního domu, aniž by využíval maximální možnou výšku dle regulace oblasti. Zásadní byla pro investora udržitelnost a propojení uliční fronty, takže je objekt navzdory regulaci pouze čtyřpodlažní s posledním uskočeným podlažím a terasou. Objem stavby maximálně využívá daný pozemek a v rámci doplnění stávající urbanistického záměru blokové zástavby využívá, až na manipulační prostor pro lešení, celou plochu pozemku. Důležitým regulativem bylo zajištění parkovacích stání na vlastním pozemku. Polovina parteru objektu je tak dedikována zakladačovému parkovacímu stání. První nadzemní podlaží je vyvýšeno o půl-patro, díky čemuž se i byty v tomto podlaží těší relativnímu soukromí. Terasa v nejvyšším podlaží je pak umístěna u největších bytů a může tak sloužit například přímo vlastníkům nájemního domu. Důležitým hmotovým prvkem relativně dlouhé modulární fasády jsou dva symetrické arkýře a balkonek nad centrálním vstupem. Ty vytváří zajímavé prostory bytům s výhledem do stran ulice a také přístřešek vstupního portálu.
Půdorysné řešení je díky dlouhé lineární chodbě na vnitro-blokové straně objektu velmi jednoduché. Tuto chodbu lemuje lineární komunikační jádro s dilatovaným výtahem a vytváří tak důležité místo pro byty na fasádě. V prvním nadzemním podlaží se s převýšeným prostorem zakladačového stání dělí o prostor dva menší byt o dispozicích 1+KK a 2+KK. Ve druhém až třetím podlaží se opakuje dispozice se třemi byty o dispozice 2+KK z nichž dva jsou zrcadlově identické a kolem komunikačního jádra zrcadlově identicky umístěné dvě jednotky 1+KK. Celkově se tedy v domě nachází 15 bytů z nichž je většina identická či zrcadlená, což má za následek jednodušší údržbu a cyklické vybavování identickou sanitou či nábytkem. Ve čtvrtém posledním nadzemním podlaží se nachází dvě větší dispozice 3+KK a jedna jednotka 1+KK využívající průběžnou terasu domu.
Fasáda stylově navazuje na původní objekt a jako vzor si bere rytmický rastr kanelurového členění fasády. Pomyslné sloupy vyrůstají z praktického a hmotného soklu z travertinového obkladu. Kanelury jsou provedeny ve zjednodušené trojúhelníkové geometrii a s pomocí hrubé nahazované omítky oddělují vertikální pásy chicagských oken v bronzovém odstínu. Jejich vertikalita je zdůrazněna obkladem z travertinu, který se tak na fasádě opakuje ve dvojím významu. Vstupní portál, krytý centrálním balkonkem, je pak zhotoven v kontrastní černé žule Oscuro. Odskočené podlaží je, v principu zjemnění ukončení vůči nebi, zjednodušené a kanelury hustší. Travertin je také vystřídán plechem v bronzovém odstínu totožným s rámy oken a veškerými detaily.
